Místa

Augustiniánský klášter, Kostel Narození Panny Marie

Roudnice nad Labem

Roudnice patřila od raných dob českého státu pražskému biskupství. Biskup Jan IV. z Dražic se při svém pobytu v Avignonu seznámil s působením řádu augustiniánů – kanovníků a roku 1333 pro něj v Roudnici založil klášter.  Komunita řeholních kanovníků se řadila k nejvýznamnějším dobovým ohniskům vzdělanosti. Za husitských válek byl klášter opakovaně vypleněn a jeho pozemkový majetek rozkraden.  Ze slavných časů kláštera se kromě jádra budov dochovalo mnoho vzácných rukopisů, rozptýlených dnes v různých archivech a čtyři významná gotická výtvarná díla, vystavená v Národní galerii (Roudnická Madona, fragment Roudnického polyptychuVotivní obraz Jana Očka z Vlašimi a trojdílná oltářní archa Smrti Panny Marie. V kostele lze vidět jejich kopie). Na skále nad klášterem stojí zvonice, upravená do stávající podoby v roce 1715. Jsou v ní zavěšeny tři památné renesanční zvony, z nichž největší váží asi 4,5 tuny. V ohradní zdi kostela vyvěrá Rudný pramen, podle kterého údajně získalo město své jméno.

Roudnice nad Labem – 10.6.2022 v 18.30

Augustiniánský klášter

Noc kostelů – varhanní koncert

Účinkuje Vladimír Roubal, varhany

Zámek

Vlašim

Původní hrad byl založen kolem roku 1300. Jeho podobu zřejmě ovlivnil Jan Očko z Vlašimi, druhý pražský arcibiskup, i Očkův synovec arcibiskup Jan z Jenštejna, kteří tu pobývali.  Husitské války přečkal hrad bez většího poškození. Zlom přišel s koncem 16. století, kdy se dožívající hrad dočkal radikální přestavby na honosný manýristický zámek, a to až do konfiskace roku 1621.  Dochované barokní úpravy vznikly především kolem poloviny 18. století, kdy přibyl např. „malovaný sál“ a roku 1771 kaple sv. Vincence ve věži. Po roce 1775 se změnila obora u zámku na sentimentální park. Konečnou podobu dal zámku v polovině 19. století Karel Vilém (Carlos) Auersperg.  V roce 1846 upravil vstup do nádvoří a zřídil Vlašimskou bránu. 

Vlašim – 14.6.2022 v 17.00 hod.

Zámek

Jan Dismas Zelenka – známý, neznámý

Přednáška a poslech CD

Účinkuje varhaník a dirigent Adam Viktora

Loreta

Praha

V Praze na Hradčanech se již více než 300 let nachází pozoruhodný areál Lorety sestávající z ambitů, barokního kostela Narození Páně, Svaté chýše a věže s hodinami a světoznámou zvonkohrou. Historie tohoto poutního místa  je často velmi pohnutá a zahrnuje nejen vrchol baroka v Praze, ale uchovala i stopy duchovního života církve na českém území. Zdejším unikátem je zvonkohra s 27 loretánskými zvonky, která příchozí každou hodinu povzbuzuje k modlitbě. Do stavebního vývoje Pražské Lorety zasáhla v 1. pol. 18. století významná rodina architektů – Dienzenhoferové. Starší Kryštof 1655 – 1722)  započal dvoufázovou přestavbu kostela a navrhl západní průčelí celého komplexu, které po jeho smrti dokončil s drobnými úpravami jeho syn Kilián Ignác. Kryštofův nevlastní syn J. J. Aichbauer dokončil r. 1735 závěrečnou přestavbu kostela, kterou financovala (stejně jako většinu vnitřního vybavení) Marie Markéta hraběnka Waldsteinová, roz. Czernínová z Chudenic. Pro příchozí je zpřístupněna také Loretánská klenotnice, jejíž expozice obsahuje unikátní soubor cenných votivních darů P. Marie Loretánské.

Praha – 21.6.2022 v 20.00 hod.

Loreta

Vivaldi in Bohemia

Účinkují Gabriela Eibenová, soprán, Ensemble Inégal

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Blatná

 
  •  Blatná – 2.7.2022 ve 14.00 hod.

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie

    Ave Maria

    Účinkuje chlapecký sbor Bonifantes

     

     

     

Památník Karla Čapka

Strž ve Staré Huti

V malebné krajině lesů a rybníků Dobříšska stojí dům, kde Karel Čapek strávil poslední tři roky svého života. Najdete tu expozici zaměřenou na život a dílo Karla Čapka, Olgu Scheinpflugovou a Ferdinanda Peroutku. My vás zveme do krásné a klidné zahrady domu, kde si můžete vyslechnout autorovy fejetony a glosy dokumentující Čapkův geniální pohled na obyčejné věci, dnes až neuvěřitelně aktuální. Nezapomeňte si udělat čas i na procházku Čapkovou stezkou, která vás provede místy, kudy spisovatel chodil při svých pobytech na Strži.
  • Strž ve Staré Huti – 9.7.2022 ve 14.00 hod.

    Památník Karla Čapka

    Karel Čapek: Jak se co dělá

    Účinkují Carmen Mayerová a Petr Kostka

  • Strž ve Staré Huti – 24.9.2022 ve 14.00 a 15.30 hod.

    Památník Karla Čapka

    Karel Čapek a etnická hudba

    Poslechový pořad a přednáška ve 14.00 hod.

    Koncert etnické hudby v 15.30 hod.

    Účinkuje Tomáš Reindl, hudebník a etnomuzikolog

 
Památník Antonína Dvořáka

Vysoká u Příbramě

Ve Vysoké u Příbrami našel na více než dvacet let svůj druhý domov jeden z největších géniů české hudby Antonín Dvořák (1841 -1904). Dvořákův švagr hrabě JUDr. Václav Kounic, majitel vysockého panství, nechal v roce 1878 postavit u lesa malý zámek s rozsáhlým parkem a jezírky, dnešní Památník Antonína Dvořáka. Elegantní novorenesanční vilu navrhl architekt Čeněk Gregor, jenž se jako stavitel později podílel na budování nejvýznamnějších pražských veřejných budov – Národního divadla, Národního muzea či nové budovy Hlavního nádraží. Antonín Dvořák sem často jezdíval jako host Kounicových a pobýval ve správcovském dvorci na kraji obory. Roku 1884, po velkém úspěchu v Anglii, koupil od svého švagra pozemek se špýcharem a ovčínem, který v krátké době proměnil v útulný venkovský domov (později nazvaný vila Rusalka). Tam s nadšením sadařil, zahradničil, choval holuby a komponoval. S prostředím tohoto kraje je neodmyslitelně spjato zralé a vrcholné období Dvořákovy skladatelské tvorby. Vysoká u Příbramě je spojena s celou řadou inspirativních osobností. Vedle Antonína Dvořáka například spisovatel, novinář a překladatel Josef Václav Sládek. Není to však pouze blízký vztah k tomuto místu a přátelství s Václavem Kounicem, co tyto dva velikány českého umění spojuje. Společným je jim také zájem o Ameriku, kterou měli oba možnost procestovat a strávit tu několik let života. Sládek v letech 1868-1870, Dvořák v letech 1892-1895. Cesty obou mužů nesou řadu společných motivů, zejména zájem o kulturu indiánů či intenzivní kontakty s českými krajanskými komunitami.

  • Vysoká u Příbramě – 30.7.2022 v 19.00 hod.

    Památník Antonína Dvořáka

    Sládkovský večer v Památníku Antonína Dvořáka

    Účinkují Roman Hoza, baryton a Ahmad Hedar, klavír

Zámek, barokní refektář a kaple

Pátek nad Ohří

Koncert v domněle neexistující a po léta zazděné kapli Páteckého zámku bude patřit svérázné dvojici hudebníků. Uslyšíme skladby ze skotské, irské, uherské či rumunské barokní tvorby.

Zapomenutá perla na Ohři – původní gotická tvrz byla nahrazena renesančním zámkem či spíše letohrádkem, později barokně upraveným, s pozoruhodnou centrální dispozicí v podobě italské vily. Dochovaly se zde fresky z 18. století v refektáři a v zámecké kapli. V přízemí expozice o páteckých rodácích a slavných obyvatelích – stavitel řetězových mostů Bedřich Schnirch, cestovatel Emil Holub, cestovatel a „Král orchidejí“ Benedikt Roezl či malíř Václav Březina – je doplňována výstavami fotografií, grafik, obrazů apod. V patře se nachází expozice s historickým nábytkem a dobovými předměty, opatské pokoje, zámecké salonky, kaple.

  • Pátek nad Ohří – 13.8.2022 v 16.00 hod.

    Zámek

    Stopy folklóru v barokní hudbě

    Účinkují Jiří Sycha, barokní housle a Filip Dvořák, cembalo

 
Muzeum

Jílové u Prahy

Jílovské muzeum sídlí v areálu domu Mince, který je prohlášen od roku 1958 za kulturní památku. Ve středověku zde sídlil královský horní úřad a dům vlastnil na krátkou dobu alchymista Edward Kelley. Prošel složitým stavebním vývojem. Ve druhé pol. 19. století v budově město zřídilo školu, která zde fungovala do roku 1958, kdy budovu získalo muzeum ke svému trvalému užívání. Muzeum spravuje také naučnou stezku Jílovské zlaté doly, která vede z centra města ke zlatonosným štolám. V současné době se muzeum specializuje zejména na těžbu a zpracování zlata, kterému je věnována nejrozsáhlejší ze stálých expozic. Další expozice se věnují například historii benediktinského kláštera na Ostrově u Davle nebo oblíbenému místnímu fenoménu, trampingu v Posázaví. Provozuje také tři nedaleké historické štoly, kde se v minulosti těžilo zlato.

  •  

Jílové u Prahy – 14.8.2022 v 16.30 hod.

Zámek

Varieté pro tři páry rukou

Divadelní představení pro děti na nádvoří Regionálního muzea

Účinkuje Divadlo pod Šťastnou Hvězdou

Nedostavěný gotický chrám

Panenský Týnec

Zažít hudbu pod širým nebem a přitom v gotickém chrámu? To nás čeká v jednom pozdně letním večeru, kdy se zdi chrámu rozezní hudbou dávných věků a nad našimi hlavami budou svítit miliardy hvězd. Prostor nikdy nedokončeného chrámu pravděpodobně ze 14. století přitahuje návštěvníky po staletí. Svojí uměleckou hodnotou se řadí k nejdokonalejším českým památkám, byť trochu pozapomnělým. Chrám se skládá z 21 metrů dlouhého kněžiště, nedokončené stěny mají na výšku asi 20 metrů. Za husitských válek byla stavba přerušena, po Bílé Hoře nadobro zastavena a nedostavěný klášter zůstal torzem. Místo bývá často navštěvováno pro své pozitivní účinky. Ať už je na sobě pocítíte nebo ne, nedostavěné torzo gotické stavby je nesmírně působivé. 

  • Panenský Týnec – 17.9.2022 v 18.00 hod.

    Nedostavěný gotický chrám

    Hudba v průběhu staletí

    Koncert na sklonku babího léta, pod širým nebem, s neopakovatelnou atmosférou nedostavěného chrámu ze 14.století, kde nás vokální soubor ryze pánského složení provede hudbou od středověku až po současnost.

    Účinkuje chlapecký sbor Pueri gaudentes

    Doprovodný program: Violoncellový soubor ze ZUŠ Slaný a ZUŠ Kladno

Zámek, Kostel Povýšení sv. Kříže

Nižbor

Hrad , dnes zámek Nižbor se nad Berounkou tyčí již od druhé poloviny třináctého století. Založil ho pravděpodobně Přemysl Otakar II. Později byl renesančně přestavěn, dnes má barokní podobu. Nad Nižborem na kopci Hradiště objevíte pozůstatky keltského oppida Stradonice, kde byl v roce 1877 objeven zlatý poklad: kožený vak plný zlatých mincí zvaných duhovky. Romantické místo nad Berounkou se záhy proměnilo v malý český Klondike a vypukla nefalšovaná zlatá horečka. Zlatokopové místo vydrancovali, zároveň však Stradonice vstoupily do povědomí řady evropských sběratelů a archeologů.

  • Nižbor – 15.10.2022  v 18.00 hod.

    Hudba Antonia Vivaldiho dochovaná v českých archivech a hudba J. J. I. Brentnera, nově objeveného českého současníka Vivaldiho, vynikajícího a ve své době značně respektovaného skladatele.

    Účinkují Gabriela Eibenová, soprán, Ensemble Inégal

Bývalá Synagoga

Nové Strašecí

Uprostřed malého židovského ghetta na jižní straně města Nové Strašecí, v sousedství hradební zdi, byla po polovině 18. století vybudována synagoga.

Pozdně klasicistní budova měla prostorný, vysoký sál a galerii pro ženy. V roce 1933 prošla rekonstrukcí. Náboženským účelům pak sloužila až do nacistické okupace. Od roku 1950 slouží k bohoslužebným účelům Církve československé husitské.

Židovská komunita v Novém Strašecí přestala existovat v roce 1940.

Vedle synagogy stávala židovská škola a dodnes zde stojí budova, ve které byly mikve (židovské rituální lázně), ve které se nyní nachází kavárna Kaffka.

  • Nové Strašecí – 29.10. 2022 v 17.00 hod.

    Bývalá synagoga

    Misterios del Amor

    Účinkují Eliška Tesařová, zpěv, Plaisirs de Musique

     
Kavárna Kaffka

Nové Strašecí

  • Nové Strašecí – 29.10. 2022 v 18.30 hod.

    Kavárna Kaffka

    Perokresby Rosa Bohemica

    Vernisáž výstavy Juraje Szedláka

Zámek

Roztoky

Koncem 13. nebo počátkem 14. století vznikla na vltavském břehu tvrz. S kruhovými hradbami a centrální hranolovou věží.  Na sklonku 14. století postavili pražští měšťané, bratři Eberhard a Reinhard z Remeše na místě starší hradby nový palác s kaplí, z níž se dodnes dochoval malovaný arkýř. Na přelomu 16. a 17. století nechali rytíři Boryňové ze Lhoty přestavět tvrz na renesanční zámek, který úpravami z 18. století nabyl dnešní podoby. Po celém obvodu nádvoří byly dobudovány arkády, nad arkýř vztyčena vížka a vznikl dodnes z části zachovaný hospodářský dvůr se sladovnou, stodolou a stájemi. V předminulém století byl okolo zámku založen anglický park se vzácnými a cizokrajnými stromy, obohacen v letech 1965-1974 o sochy ze 17. – 19. století a později o díla sochařky Hedviky Zaorálkové. Středověkou tvrz dnes připomíná příkop, kladky a závaží původního svoditého (padacího) mostu u brány, v nádvoří pak kamenná ostění. Areál zámku skrývá řadu architektonicky a historicky hodnotných prostor, kde jsou pořádány výstavy, kulturní a vzdělávací programy, společenské akce nebo svatební obřady. 

  • Roztoky u Prahy – 11.11. 2022 v 18.00 hod.

    Zámek

    Stopy folklóru v barokní hudbě

    Svérázná dvojice hudebníků představí zcela ojedinělý program, v němž seznámí publikum s perlami skotské, irské, anglické, velšské, maďarské, slovenské či moravské barokní tvorby ovlivněné lidovou hudbou.

    Účinkují Jiří Sycha, barokní housle a Filip Dvořák, cembalo

Zámek, Zrcadlový sál

Kosmonosy

Kosmonosy jsou zámek ve stejnojmenném městě u Mladé Boleslavi. Založen byl ve druhé polovině šestnáctého století Krajíři z Krajku. K dalším významným majitelům patřili Černínové z Chudenic, kteří podnikli náročnou barokní přestavbu. Dochovaná podoba však pochází až z devatenáctého století, kdy hrabata z Mirbachu nechala přistavět jižní empírové křídlo. Zámecký areál je od roku 1967 chráněn jako kulturní památka.

  • Kosmonosy – 15.11.2022 v 19.00 hod.

    Zámek

    Láska a život ženy

    Ukolébavky, ale i písně o dětech, lásce, touze a svobodě v tvorbě Mozarta, Schumanna, Debussyho, Poulenca, Brittena a Weilla v nádherném prostředí zrcadlového sálu zámku v Kosmonosích.

    Účinkují Gabriela Eibenová, soprán, Petra Matějová, klavír