O festivalu

„Jsi zodpovědný za svou růži.“ Antoine de Saint-Exupéry, Malý princ

Rosa Bohemica:

festival živého umění

 

3.ročník

10. června – 21. listopadu 2023

Zážitek z hudby spojený s atmosférou historických míst nabídne letos už třetí ročník festivalu Rosa Bohemica. Začne 10. června, potrvá po celé léto a pokračuje až do 21. listopadu. Jeho součástí je čtrnáct akcí, které se opět uskuteční v pomyslné růžici v okolí Prahy, jejich dějišti se ale stanou i místa v Ústeckém a Jihočeském kraji. Koncertovat se bude letos poprvé třeba na poutní Makové hoře na Příbramsku, v zahradě zámku Krásný Dvůr a v kostele svatého Jakuba v Cítolibech. Festival zavítá také do Blatné, města růží. „Smyslem festivalu je oživovat krásnou, kvalitně interpretovanou hudbou pozoruhodná historická místa se silným geniem loci. Posluchačům i letos představíme inspirativní umělce a připomeneme poutavé příběhy z minulosti,“ říká sopranistka Gabriela Eibenová, zakladatelka festivalu.

„Festival zahajujeme 10. června v Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše. Karel Čapek s Olgou Scheinpflugovou měli hodně přátel z hereckého světa – Adinu Mandlovou, Hugo Haase, Jiřinu Šejbalovou a další. Na Strži bývali častými hosty a tradicí se zde staly koncerty na hrázi přilehlého rybníka. Zpívalo se a Jiřina Šejbalová coby vynikající zpěvačka a hudebnice hrála na akordeon. Připomínkou těchto hereckých sešlostí bude letošní úvodní koncert festivalu, na němž vystoupí Rozálie, zpěvačka, herečka a akordeonistka, která si pro Strž připravila své sólové vystoupení,“ láká do Památníku Gabriela Eibenová. Koncert se zde uskuteční v rámci Muzejní noci.

Barokní hudba v růžemi vonící Blatné, Sólo pro violu v Krásném Dvoře

Další z koncertů se uskuteční 1. července v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Blatné jako součást tamější Výstavy růží. „Letos jsme pozvali soubor Capella Ornamentata a na programu bude raně barokní hudba. Zazní při ní i jedinečný zvuk vzácného barokního dechového nástroje jménem cink. Ten se v dávných dobách těšil nesmírné popularitě a díky jeho lahodné barvě ho přirovnávali k lidskému hlasu,“ vypráví Gabriela Eibenová.

Ve stejný den jako blatenská Výstava růží se na zámku v Krásném Dvoře koná další festivalová událost spojená se zahradními Slavnostmi Jana Rudolfa. „Pro cestovatele a hudební nadšence jsme koncerty v Blatné a v Krásném Dvoře připravili v takovém časovém odstupu, aby je bylo možné stihnout oba,“ uvádí Eibenová.

„Jan Rudolf Černín, majitel zámku v době klasicismu, byl milovníkem vědy, hudby a umění. Studoval v Salcburku a osobně se znal s Mozartem i Haydnem. Zajímal se také o nejnovější trendy v budování zámeckých parků, a právě v Krásném Dvoře založil největší anglický park na našem území. V jednom ze zahradních pavilonů i sám hrával na violu. Koncert jsme proto věnovali právě tomuto významnému šlechtici. Nazvali jsme ho Sólo pro violu a posluchače na něj pozveme do altánu Gloriet v zámeckém parku,“ dodává Gabriela Eibenová.

Hold citolibským mistrům i místo, kde se nebe dotýká země

Na konci července se v rámci festivalu poprvé uskuteční koncert v barokním kostele v Cítolibech. „Každý konzervatorista se dnes učí o citolibských mistrech, kdo ale přesně ví, kde Cítoliby jsou a co se tu odehrálo,“ říká Gabriela Eibenová a líčí dávný příběh. „Všechno začalo v roce 1720, kdy získal panství Cítoliby na Lounsku hudbymilovný rod Pachtů z Rájova. Kdokoli chtěl vstoupit do zdejších služeb, musel umět číst noty a ovládat hru na nějaký hudební nástroj. Některé noty pak zůstaly až do 20. století na kůru citolibského kostela sv. Jakuba. Tam je objevil malý kluk – pozdější profesor Zdeněk Šesták, který v místním kostele působil jako varhaník. A právě v tomto kostele se uskuteční koncert harfenistky Kateřiny Englichové,“ dodává Gabriela Eibenová. Také ona – coby sopranistka specializující se na starou hudbu – 30. července v Cítolibech vystoupí. Zpívat zde bude v rámci poutní mše svaté, která koncertu pro harfu předchází, za doprovodu vynikajícího varhaníka Adama Viktory.

„Hudba se 18. srpna rozezní i na zámku Pátek nad Ohří. A hned vzápětí, 20. srpna, zavítá festival na dechberoucí poutní místo Maková Hora u Smolotel – barokní skvost Povltaví, kde se prý nebe dotýká země,“ zve na obě místa Gabriela Eibenová.

Rosa Bohemica rozkvete i na podzim

„Festival pak bude hostit zámek v Nižboru, kostel v Roudnici nad Labem a přijedeme i do kostela sv. Jiří v Panenském Týnci, kde se nachází i tajuplný nedostavěný chrám. Navštívíme rodiště Jana Dismase Zelenky Louňovice pod Blaníkem a už tradičně vystoupíme také v Praze. Listopadový závěr festivalu bude patřit zámečku ve Vysoké u Příbramě, kde našel druhý domov skladatel Antonín Dvořák. A poprvé zavítáme na zámek v Děčíně. Chceme totiž uctít i památku Jana Blažeje Santiniho, věhlasného barokního architekta, jehož třísetleté výročí si v tomto roce připomínáme. A právě tento architekt je autorem barokní přestavby děčínského zámku,“ vysvětluje zakladatelka Rosy Bohemicy. Festival bude už tradičně zakončen v Kosmonosích, kde se 21. listopadu uskuteční poslední z jeho koncertů.

„Záběr festivalu veliký. Našimi posluchači bývají většinou místní lidé. Ale i nadšenci, kteří cestují podle naší festivalové mapy, z čehož máme velikou radost. Lidé s námi na festivalových koncertech uslyší skvělou hudbu a objeví nová místa. Radost z hudby, z nových setkání a zážitků, které tu lidé prožívají, je nakažlivá. To vše k nám láká další publikum,“ dodává Eibenová.

Pokud jde o rodiče s dětmi, mohou podle Eibenové přijít na každý z letošních koncertů. „Speciální představení pro děti sice letos nemáme, zároveň ale není nic, co by děti nemohly navštívit,“ uzavírá.

Víte, že…

… růže-rosa jako symbol provází lidstvo odpradávna, od kultury starého Egypta přes křesťanské podobenství s Pannou Marií až po současnost? „My jsme se inspirovali životopisem svatého Vojtěcha s názvem Rosa Bohemica od barokního autora Václava Boleluckého. Pro naše hudební dějiny je kniha mimořádná tím, že se zde poprvé v tištěné podobě objevuje nápěv  písně Svatý Václave, jež byla po staletí vnímána jako národní hymna. Vizuál festivalu zase mocně ovlivnila barokní mapa ve tvaru růže, jež nese jméno Bohemiae Rosa. A pro mě osobně je symbolika růže inspirativní svou harmonickou symbiózou květů a trnů,“ vysvětluje Eibenová.

Realizační tým