DATUM

24/10/2024

19.30

MÍSTO

Praha

Kostel svatého Vavřince


CENA
Jednotné vstupné 300 Kč

Moravia Suburbium Vindobonae


Koncert

ÚČINKUJÍ
  • Rýnský
  • Vojtěch Jakl – barokní housle
  • Michal Raitmajer – viola da gamba
  • Elias Conrad – theorba
  • Filip Hrubý – cembalo, varhany

Prastarý kostel sv.Vavřince situovaný pod pražský Petřín, dnes sloužící především ke koncertním účelům, bude místem dalšího festivalového zastavení, které rozezní svou virtuózní hrou hudební uskupení Rýnský, dynamický kolektiv mladých hudebníků oddaných historicky poučené interpretační praxi hudby 17. a 18. století, jehož členy jsou studenti a absolventi prestižní švýcarské Scholy Cantorum Basiliensis. Koncertní program pro sólové housle, violu da gamba a basso continuo, v překladu znamenající „Morava, předměstí Vídně“, představuje hudební díla významných skladatelů spojených s Moravou a Vídní a přináší fascinující pohled na hudební tvorbu druhé poloviny 17. století spojenou s těmito historickými místy a osobnostmi.
Koncert se koná ve spolupráci se Svatovavřineckou koncertní sezónou.

Anotace: Digitus, castorea et capricornus in cauponam eunt

Tento koncertní program, jehož tématem jsou tři autoři hudby druhé poloviny 17. století: Gottfried Finger, Heinrich Ignaz Franz von Biber a Samuel Capricornus představuje převážně skladby v triovém obsazení houslí, violy da gamba a bassa continua. Tato specifická instrumentace kombinuje diskantový a basový sólový nástroj a v rámci kroměřížsko-vídeňského hudebního prostředí druhé poloviny 17. století pro dané obsazení vznikala řada skladeb. Tento koncertní program přináší fascinující pohled na hudební tvorbu druhé poloviny 17. století spojenou s těmito historickými místy a osobnostmi.

Anotace: Moravie Suburbium Vindobonae

„Moravia Suburbium Vindobonae“ je koncertní program, který představuje hudební díla významných skladatelů období středního baroka spojených s Moravou a Vídní, jako jsou například Johann Heinrich Schmelzer, Gottfried Finger, Ignazio Albertini Alessandro Poglietti, Antonio Bertali a Johann Caspar Kerll. V uváděných dílech zaznějí sólové housle, viola da gamba a jejich triové obsazení s doprovodem bassa continua stejně tak jako sólo pro klávesový nástroj. Tento koncertní program přináší fascinující pohled na hudební tvorbu druhé poloviny 17. století spojenou s těmito historickými místy a osobnostmi.

 

Rýnský

Program ansámblu založeného studenty a absolventy prestižní švýcarské Scholy Cantorum Basiliensis, se soustřeďuje na tvorbu vídeňského skladatele Ignazia Albertiniho, autora velmi experimentálního a intelektuálního stylu ladícího se Schmelzerovou a Biberovou tradicí. Vzácností je Pogliettiho geniální triosonáta z Kroměřížského archivu i dvě Schmelzerovy sonáty pro housle, violu da gamba a basso continuo, v nichž vedou dialog diskantový a basový sólový nástroj. Nemůže chybět ani Antonio Bertali, který strávil profesní část života ve slavném houslovém trojúhelníku mezi Vídní, Kroměříží a Veronou a který byl svými současníky vnímán jako skladatel luxusního (divadelního) stylu „stylus luxurians“.

RÝNSKÝ je dynamickým kolektivem kvalifikovaných a zkušených mladých hudebníků oddaných historicky poučené interpretační praxi hudby 17. a 18. století. Soubor sídlí ve švýcarské Basileji a skládá se z absolventů a současných studentů renomované Scholy Cantorum Basiliensis. Jednotliví členové RÝNSKÝ již svým výjimečným hudebním talentem nespočetněkrát vystupovali na významných podiích evropské scény staré hudby a účastnili se řady významných festivalů a představení.

Kostel sv. Vavřince pod Petřínem

Praha

Bývalý kostel Sv. Vavřince pod Petřínem v Hellichově ulici č. 18, (v Nebovidech čp. 553) je původně románská stavba z 12. století. Osada Nebovidy i s kostelem patřila ke klášteru Sv. Jiří na Hradčanech. Kostel byl přestaven v r. 1378, kdy získal severní sakristii. Zachovala se okna, křířové klenby a nástěnné malby. Po barokní přestavbě byl odsvěcen a zrušen v r. 1784, včetně zvonice (čp. 553) a později byl přeměněn na obytný dům. V letech 1985 – 1991 prodělal generální rekonstrukci. Chátrající objekt byl proměněn v hudební a výstavní síň. Po umístění varhan v r. 1995 se prostor využívá pro koncerty festivalu Pražské jaro. Nahrává se zde renesanční a barokní hudba.