DATUM

13/07/2025

15:30

MÍSTO

Roudnice nad Labem

 

Kostel Narození Panny Marie

CENA
Základní vstupné 200,- Kč, snížené vstupné 100,- Kč, děti do 6 let zdarma, kapacita 150 míst.

O Domina Nostra

varhanní koncert

ÚČINKUJÍ

    • Gabriela Eibenová – soprán
    • Adam Viktora – varhany

Rajský dvůr, podzemní jezírko, monumentální kostel Narození Panny Marie, četné umělecké předměty, to vše můžete najít v bývalém Augustiniánském klášteře ze 14. století. My vás však zveme na významné romantické varhany, hudebního svědka minulosti a skvost tohoto místa. Meditativní ladění programu korunuje skladba O Domina Nostra skladatele „duchovního minimalismu“ Henryka Mikołaje Góreckého, věnovaná obrazu Černé Madony. Koncert se koná ve spolupráci s Římkokatolickou farností Roudnice nad Labem.

Gabriela Eibenová


Zakladatelka festivalu Rosa Bohemica, je renomovaná zpěvačka – interpretka staré hudby. Vystudovala Pražskou konzervatoř, teorii a provozovací praxi staré hudby na Masarykově univerzitě a historickou interpretaci na JAMU. Se svým manželem, varhaníkem a dirigentem Adamem Viktorou, založila vokálně–instrumentální soubor Ensemble Inégal, který se profiluje především jako propagátor díla českého barokního skladatele Jana Dismase Zelenky. S tímto tělesem intenzivně koncertuje na významných mezinárodních hudebních festivalech (Pražské jaro, Oude Muziek Utrecht, Tage Alter Musik Regensburg, Musica Antiqua Brugge, Bach Festival Riga, International Music Festival Santander, Lufthansa Music Festival London, Stockholm Early Music Festival aj.) Zpívala téměř v celé Evropě, v Izraeli, Libanonu i Japonsku. Na svém kontě má více jak 40 CD nahrávek. Působí jako lektorka zpěvu na mistrovských kurzech specializovaných na interpretaci staré hudby. Léta se věnuje technice jógového dýchání „Vítězný dech“, což jí pomáhá v profesi i v životě. Zpívala pro papeže Jana Pavla II. i Jeho Svatost dalajlámu. S manželem vychovávají tři múzicky nadané potomky.

Adam Viktora

Varhaník a dirigent Adam Viktora vystupuje na hudebních festivalech po celé Evropě, přednáší a koncertuje na mezinárodních varhanních kongresech, působí jako poradce v odborných komisích při restaurování významných historických varhan a nahrává pro evropské rozhlasové a televizní stanice. Velký zájem věnuje historickým varhanám a aktivitám usilujících o jejich záchranu a propagaci. Je zakladatelem a uměleckým ředitelem Českého varhanního festivalu. Vyučuje varhanní hru na Konzervatoři v Plzni a historicky poučenou interpretaci na Akademii múzických umění v Praze. Je uměleckým vedoucím souborů Ensemble Inégal a Pražští Barokní Sólisté, s nimiž natočil téměř 20 mnohokrát oceněných CD a uskutečnil bezpočet koncertních vystoupení na významných evropských festivalech jako např. Pražské jaro, Oude Muziek Utrecht, Musica Antiqua Brugge, Lufthansa Festival London, Bachtage Leipzig, Tage alter Musik Regensburg, Stockholm Early Music Festival a další. Adam Viktora se stal také výrazným představitelem procesu znovuobjevování díla českého barokního génia, Jana Dismase Zelenky. Založil a organizuje Zelenka Festival Praha – Drážďany a pořádá každoroční muzikologické kolokvium Zelenka Conference Prague. Se souborem Ensemble Inégal získal již čtyřikrát prestižní francouzské ocenění Diapason d´Or.
Augustiniánský klášter, Kostel Narození Panny Marie

Roudnice nad Labem

Roudnice patřila od raných dob českého státu pražskému biskupství. Biskup Jan IV. z Dražic se při svém pobytu v Avignonu seznámil s působením řádu augustiniánů – kanovníků a roku 1333 pro něj v Roudnici založil klášter.  Komunita řeholních kanovníků se řadila k nejvýznamnějším dobovým ohniskům vzdělanosti. Za husitských válek byl klášter opakovaně vypleněn a jeho pozemkový majetek rozkraden.  Ze slavných časů kláštera se kromě jádra budov dochovalo mnoho vzácných rukopisů, rozptýlených dnes v různých archivech a čtyři významná gotická výtvarná díla, vystavená v Národní galerii (Roudnická Madona, fragment Roudnického polyptychu, Votivní obraz Jana Očka z Vlašimi a trojdílná oltářní archa Smrti Panny Marie. V kostele lze vidět jejich kopie). Na skále nad klášterem stojí zvonice, upravená do stávající podoby v roce 1715. Jsou v ní zavěšeny tři památné renesanční zvony, z nichž největší váží asi 4,5 tuny. V ohradní zdi kostela vyvěrá Rudný pramen, podle kterého údajně získalo město své jméno.