Nižbor
Zámek, kostel Povýšení sv. Kříže
5. ročník Rosy Bohemiky zahájíme letos v Nižboru, v obci, která s námi pluje naším hudebním korábem již pátým rokem. Na koncertě se představí zakladatelka festivalu, sopranistka Gabriela Eibenová se svým domovským souborem Ensemble Inégal, který se již čtvrt století věnuje autentické interpretaci barokní hudby a do Nižboru přiveze hudbu barokní „star“ 18. století, Antonia Vivaldiho.
Stará Huť
Památník Karla Čapka
Čtyři zpěvačky a čtyři instrumentalisté, co je spojuje kromě lásky ke swingu a sourozeneckých vazeb? Nechte se prostoupit atmosférou Čapkova milovaného místa a přesunout se v čase do prvorepublikových dob, budeme hrát v TÉ zahradě, kde Čapek sedával s Hugo Haasem, Adinou Mandlovou, svou ženou Olgou či Ferdinandem Peroutkou.
Blatná
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Opět po roce ozdobí historické centrum Blatné tisíce květů. Na koncertě v rámci výstavy růží se představí mladý pěvecký sbor SMIX, který se
rekrutoval ze členů dětského sboru Rolnička a v souladu s letošním tématem rodiny a sněhobílou růží „Máňa Böhmová“ si připravil své hudební
vystoupení. Nechte se inspirovat radostí, kterou jim společné zpívání přináší.
Kojice
Kostel sv. Petra a Pavla
Obec s překrásným kostelíkem z doby románské, položená u meandrů starého Labe, přivítá čtyři výtečné hudebníky v čele s Magdalenou Mašlaňovou z České Filharmonie, kteří zahrají dva smyčcové kvartety od stálic světové hudební kultury, Wolfganga Amadea Mozarta a Antonína Dvořáka, zatímco sv. Petr a Pavel, stálice biblických příběhů, budou dlít nad tímto slavnostním dnem.
Roudnice nad Labem
Kostel Narození Panny Marie
Rajský dvůr, podzemní jezírko, monumentální kostel Narození Panny Marie, četné umělecké předměty, to vše můžete najít v bývalém Augustiniánském klášteře ze 14. století. My vás však zveme na významné romantické varhany, hudebního svědka minulosti a skvost tohoto místa. Meditativní ladění programu korunuje skladba O Domina Nostra skladatele „duchovního minimalismu“ Henryka Mikołaje Góreckého, věnovaná obrazu Černé Madony.
Cítoliby
Kostel sv. Jakuba
Kdo byli Citolibští mistři? Vše začalo v roce 1720, kdy získal panství Citoliby na Lounsku hudbymilovný rod Pachtů z Rájova. Kdokoli chtěl vstoupit do zdejších služeb, musel umět číst noty a ovládat hru na nějaký hudební nástroj. Nadaným hudebníkům byla hrazena studia u zkušených pražských komponistů. Některé noty pak zůstaly až do 20. století na kůru citolibského kostela, kde je objevil a postupně odkryl tento významný fenomén českého hudebního klasicismu prof. Zdeněk Šesták, rodák z Citolib, kdysi varhaník v místním kostele, později hudební skladatel a významný muzikolog a v tomto roce navíc jubilant, který slaví neuvěřitelné 100. narozeniny. Právě v tomto kostele se bude konat koncert dechového souboru, který se specializuje na hudbu klasicismu, hudbu citolibských mistrů i skladby Zdeňka Šestáka. Koncertu bude předcházet poutní mše svatá.
Bohutín
Kostel sv. Maří Magdalény
Musica Florea je synonymem hry na dobové nástroje podložené studiem historických pramenů a estetiky, badatelské činnosti a kreativního oživování zapomenutých interpretačních stylů. Soubor, na jehož kontě je m.j. komplet nahrávek symfonií Antonína Dvořáka, byl přizván k festivalovému koncertu do místa jemu nejpovolanějšího, do kostela, kam chodíval Antonín Dvořák hrát na varhany a sám inicioval provádění velkých duchovních skladeb, mezi nimi i díla W. A. Mozarta či V. J .K. Tomáška. A právě tyto autory jsme zařadili i na program bohutínského koncertu, jemuž bude vévodit předchůdce dnešního klavíru – hammerklavier.
Slavětín
Kostel sv. Jakuba
Program Tres doux compains přináší průřez repertoárem flétnového ansámblu od 14. po 20. století. Nejstarší skladbou, která dala celému pořadu název, je důmyslný francouzský kánon ve stylu ars nova. V podání souboru Triflauto+ rozeznějí zobcové flétny nejrůznějších typů i velikostí překrásný prostor románsko-gotické stavby z přelomu 12. a 13. století, jejíž stěny jsou bohatě zdobeny nejrozsáhlejšími nástěnnými malbami v Čechách. Mezi freskami najdeme mimo jiné i legendu o sv. Jakubovi s poutníky.
Stará Huť
Památník Karla Čapka
Když se potká příběh s hudbou, vznikne komponovaný pořad v podobě autorského čtení české spisovatelky Aleny Ježkové ze své knihy Ruce houslisty a koncertu barokní virtuózní hudby pro dvoje sólové housle v interpretaci skvělých houslistek Lenky Torgersen a Magdaleny Malé. Čeká vás strhující příběh člověka v proměnách doby, ztrácejícího sama sebe, své blízké i svou identitu v turbulencích dějin 20. století, aby je znovu nalezl v odkazu zapomenutých předků díky pátrání slavného houslového virtuóza po vlastních kořenech. A proč se tak moc do tohoto příběhu hodí housle? Nejen kvůli propojení s ústřední postavou knihy, ale především pro jejich podobu a blízkost lidskému hlasu. Jejich schopnost zpívat a vyprávět příběhy beze slov je vlastnost, díky které housle lákaly všechny velké skladatele různých období, aby pro ně zkomponovali skvosty, které patří k vrcholům instrumentální hudby napříč staletími.
Panenský Týnec
Nedostavěný gotický chrám Panny Marie
Do chrámu z gotické doby pro současné publikum letos přivezeme netradiční hudební formaci hudebníků, kteří se věnují jak interpretaci velmi staré hudby, tak se nebojí experimentovat s ryze moderními improvizačními prvky.
Stará Huť
Památník Karla Čapka
Na naše letošní poslední festivalové zastavení ve Strži přijal pozvání vzácný host: Czech Filharmonic Jazz Band je soubor složený ze sólistů České filharmonie, které spojuje dlouholetý zájem o jazzovou hudbu. Výběr repertoáru sahá od raných dixielandových hitů přes jazzové standardy až po autorské skladby. Velkým vkladem je nástrojová virtuozita, tónová kultura, precizní intonace či smysl pro dynamiku. Vedle členů České filharmonie v souboru působí i hudebníci z ryze jazzového světa. Přijeďte do Čapkova milovaného letního sídla užít si s námi poslední open-air koncert letošního festivalu.
Svatá Hora u Příbrami
Barokní refektář
Představení Oscar a růžová paní nastudoval nově vzniklý soubor Theatrum Genesius, který sdružuje profesionální herce, sestry z Kongregace Školských sester de Notre Dame a další milovníky umění, je příběhem o velkolepém přátelství a lásce, jež potvrzuje smysl života. Příběh světově proslulého francouzského dramatika je divákům vyprávěn za pomoci 35 loutek oživených 12 páry rukou, jež se s nečekanou lehkostí a humorem dotýkají témat, která jsou jinak těžko uchopitelná. Nahlédněte s námi do tajemství a krásy loutkového světa a zažijte divadlo v posvátném prostoru našeho snad nejznámějšího poutního místa za herecké účasti skutečných řádových sester.
Zbraslav
Kostel sv. Jakuba
Tak jako se Smetanova Má vlast stala stálicí hudebního festivalu Pražské Jaro, i my akcentujeme jedno dílo opakovaně, totiž Loutnu českou Adama Václava Michny z Otradovic, a to jako dílo svébytné, pro českou hudební kulturu nenahraditelné a především překrásné. Ensemble Inégal tento nejstarší český cyklus třinácti písní o mystické svatbě Duše a Boha díky nečekanému notovému nálezu zrestauroval do jeho původní podoby, nahrál na CD a opakovaně jej také již deset let představuje publiku na různých místech po celé republice i v zahraničí. Dílo překvapuje svou literární poetikou, vhledem do podstaty věcí a neuvěřitelně svěží hudební invencí v italském stylu raného baroka. To vše můžete okusit v místě nejpovolanějším – kostele, jenž ukrývá ostatky posledních přemyslovských králů.
Veltrusy
Zámek, Oranžerie
V osmnáctém století zrodily české země obdivuhodné množství vynikajících hudebníků, kteří se uplatnili doma i v cizině. Mnozí z těchto umělců ale zůstávají pozapomenuti, ačkoliv ve své době patřili k významným osobnostem hudebního života. Mezi takové patří i Tekla Podleská, provdaná Batková (1765–1852), zpěvačka mimořádných kvalit a pozoruhodných životních osudů, kterou si zvali k jevištním produkcím a koncertním vystoupením po celé Evropě. Její sbírka opisů árií patří ke kulturním pokladům českých archivů a Rejchovo kvarteto spolu s vynikající sopranistkou Pavlou Radostovou vám představí část jejího repertoáru, který ji zajistil hvězdnou kariéru. Zveme vás na zámek Veltrusy, kde Tekla prožila část svého života. Současně vás zveme na zámeckou prohlídku připravenou speciálně pro tento den s tematickým zaměřením na zdejší pobyt slavné a obdivované pěvkyně.
Zbiroh
Muzeum
Muzeum J. V. Sládka se nachází na původním místě rodného domku básníka. Stálá expozice představuje zařízení z pražského bytu, dokumenty, které zachycují Sládkovo dětství, studia, pobyt v Americe, básnickou a překladatelskou činnost a rodinný život. Nechybí ani Sládkovy amatérské fotografie, jež dokazují, že nebyl jen velkým básníkem, ale i pohotovým fotografem, který na tehdejší dobu mistrně ovládal techniku fotografie a kompozice. My se však zaměříme na jeho básnickou tvorbu, která se stala podkladem k hudebnímu zpracování mnoha písní a melodramů. Nechte se unést sametovým barytonem Romana Hozy v interpretaci písní a nevšedních melodramů Foerstera, Fibicha, Janáčka a Dvořáka.
Praha
Kostel sv. Vavřince
Rosa Bohemica, jež dala název našemu hudebnímu festivalu, je ve skutečnosti barokní kniha ze 17. století, jejímž jménem jsme se nechali inspirovat. Co ukrývá historická publikace z roku 1668 nám řekne muzikolog a majitel tohoto vzácného tisku Jiří K. Kroupa.
V druhé části večera vás zveme na koncert polské houslistky Katarzyny Olsewské a českého violoncellisty Petra Hamouze, výrazných představitelů historicky poučené interpretace staré hudby, kteří nás nečekaně vezmou na výlet časem. Navzdory jejich dominantnímu hudebnímu působení převážně v období baroka se můžeme těšit na skladby pro smyčce od autorů Rejchy, Cimy, Bacha, Duranowskeho, Honeggera, Martinů a dalších.