DATUM

17/9/2022

18.00

MÍSTO

Panenský Týnec, Nedostavěný gotický chrám

CENA
250 Kč plné / 180 Kč snížené

Hudba v průběhu staletí

ÚČINKUJÍ

Chlapecký sbor Pueri gaudentes

Koncert na sklonku babího léta, pod širým nebem, s neopakovatelnou atmosférou nedostavěného chrámu ze 14.století, kde nás vokální soubor ryze pánského složení provede hudbou od středověku až po současnost.

Doprovodný program: Violoncellový soubor ze ZUŠ Slaný a ZUŠ Kladno

Pueri gaudentes

Pueri gaudentes (radostní chlapci), chlapecký sbor Základní umělecké školy v Praze 7, založila v září 1990 Zdena Součková. Za svou více než třicetiletou historii Pueri gaudentes navštívili celou řadu měst v Česku, Itálii, Rakousku, Francii, Německu, Belgii, Nizozemí, Švédsku, Norsku, Řecku, Španělsku, Polsku, Finsku, Estonsku, Lotyšsku, třikrát podnikli turné po Japonsku a získali vysoká ocenění na prestižních festivalech v belgickém Neerpeltu, německém Lindenholzhausenu, italské Gorizii ad. Pueri gaudentes také natáčejí pro rozhlas a televizi a podílejí se na nahrávání zvukových nosičů a spolupracují se Státní operou Praha. Členové sboru vystupovali m.j. ve významném projektu Bernsteinovy Mše na Pražském hradě. V roce 2019 sbor uskutečnil čtrnáctidenní turné po Švédsku, Finsku, Rusku a Estonsku. Ze soutěže v Petrohradu si odnesl 1. místo ve své kategorii a stal se i vítězem Grand Prix. Svou cestu zakončil v Estonsku na jednom z největších sborových festivalů planety – Laulupidu. O tomto festivalu vznikl dokument České televize Pueri gaudentes v Estonsku. Ve stejném roce sbor uskutečnil zájezd do Vatikánu a vystoupil v Bazilice svatého Petra. Na Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro účinkovali Pueri gaudentes v letech 2006 a 2018. Se sborem pracuje sbormistrovský tandem Libor Sládek a Jan Kyjovský. Uměleckou ředitelkou sboru je jeho zakladatelka Zdena Součková. Na klavír sbor doprovází Denisa Nováková.

Ukázka souboru

Nedostavěný gotický chrám

Panenský Týnec

Zažít hudbu pod širým nebem a přitom v gotickém chrámu? To nás čeká v jednom letním prázdninovém večeru, kdy se zdi chrámu rozezní hudbou dávných věků a nad našimi hlavami budou svítit miliardy hvězd. Prostor nikdy nedokončeného chrámu pravděpodobně ze 14. století přitahuje návštěvníky po staletí. Svojí uměleckou hodnotou se řadí k nejdokonalejším českým památkám, byť trochu pozapomnělým. Chrám se skládá z 21 metrů dlouhého kněžiště, nedokončené stěny mají na výšku asi 20 metrů. Za husitských válek byla stavba přerušena, po Bílé Hoře nadobro zastavena a nedostavěný klášter zůstal torzem. Místo bývá často navštěvováno pro své pozitivní účinky. Ať už je na sobě pocítíte nebo ne, nedostavěné torzo gotické stavby je nesmírně působivé.